Studie:

Transkraniální magnetická stimulace (TMS) u pacientů s obsedantně-kompulzivní poruchou

Tato studie je určena pacientům s OCD, u kterých nezabírají tradiční způsoby léčby. Transkraniální magnetická stimulace (TMS) je neinvazivní, bezpečná metoda léčby, která účinně zmírňuje příznaky OCD.

Oficiální název studie:

Neurální prediktory terapeutického úspěchu transkraniální magnetické stimulace mozku u obsedantně-kompulzivní poruchy (MASCOD) č. protokolu: MASCOD_01

Kdo studii provádí:

Národní ústav duševního zdraví

Kde studie probíhá:

Národní ústav duševního zdraví

Topolová 748, Klecany, 250 67 (dobrá dostupnost MHD z Prahy – zastávka Kobylisy)

Kontakt:

Pro další informace nebo přihlášení do studie napište na e-mail:

neurostimulace@nudz.cz

Formulář je nezávazný a slouží k prvnímu kontaktu s organizátory studie. Formulář NEZAVAZUJE k účasti ve studii.

Kdy se můžete zúčastnit:

  • Věk 18-70 let
  • Máte obsedantně-kompulzivní poruchu

Výhody účasti ve studii:

  • Možný ústup OCD potíží pomocí dobře snášené, neinvazivní léčby
  • Důkladné vyšetření pomocí moderních neurozobrazovacích technologií
  • Přispění k poznání v oblasti nových diagnostických a léčebných metod pro OCD

Co účast ve studii obnáší:

  • Vyšetření psychiatrem
  • Vyšetření mozku pomocí EEG a magnetické rezonance
  • Šestitýdenní léčba hlubokou TMS na bázi každodenní stimulace (pondělí až pátek) s průběžným monitoringem zdravotního stavu – léčba probíhá ambulantně, není potřeba hospitalizace!
  • Průběžné vyplňování dotazníků
  • Odběr krve a slin

Kompletní informace o klinické studii

Účinných léčebných strategií pro obsedantně kompulzivní poruchu (OCD) rezistentní na léčbu (TR) je značný nedostatek a je zapotřebí alternativ, které by rozšířily tuto omezenou nabídku možností léčby. Nedávno byla doporučena hluboká transkraniální magnetická stimulace (dTMS) mediální prefrontální kůry (mPFC) jako intervence první volby u TR-OCD, konkrétně pro OCD rezistentní na inhibitory zpětného vychytávání serotoninu. Stále však není jasné, kteří pacienti mohou mít z této léčby prospěch.

Účelem navrhované studie je zjistit, jak je účinnost mPFC-dTMS schválené FDA u pacientů s OCD ovlivněna elektrofyziologickými a zobrazovacími nálezy před léčbou, přičemž konečným cílem je poskytnout klinikům více informací o indikacích mPFC-dTMS při léčbě těchto pacientů. Úspěšné prokázání těchto informací by znamenalo, že lékaři by mohli indikovat mPFC-dTMS u pacientů s očekávanou účinností dTMS. Aby se lékaři mohli na základě literatury a sekundární analýzy výsledků této studie informovaně rozhodovat o volbě léčby, bylo by cílem této studie předběžně určit, zda lze na základě apriorního neurozobrazovacího nebo elektrofyziologického diferenciálního prediktoru pro mPFC-dTMS určit vhodné pacienty pro tuto léčbu. Ve dvojitě zaslepené, randomizované, placebem kontrolované studii budou mapovány behaviorální (Y-BOCS), strukturální (MRI) a funkční změny mozku (EEG, fMRI) po léčbě a ve vztahu k odpovědi na léčbu v oblastech souvisejících s patofyziologií OCD. Plánujeme zařadit 75 pacientů s diagnózou OCD (60 aktivní dTMS; 15 sham). Projekt navazuje na naši předchozí práci a pilotní údaje zkoumající neurobiologické změny při léčbě OCD (OCDEM) a pilotní studii zkoumající účinek mPFC-dTMS v léčbě OCD. Konečným cílem projektu je přispět k optimalizaci léčby OCD a přispět k uvedení mPFC-dTMS do klinické praxe.

Hlavním záměrem projektu je objasnění účinku hluboké repetitivní transkraniální magnetické stimulace (dTMS) mediálního prefrontálního kortexu (mPFC-dTMS) u pacientů s obsedantně kompulzivní poruchou (OCD) a identifikování neurofyziologických faktorů, které mají u těchto pacientů kauzální souvislost s refrakcí vůči mPFC-dTMS. V projektu vycházíme z předpokladu strukturálních a funkčních změn, které byly v řadě studií zjištěny u pacientů s OCD. U pacientů byl ve srovnání se zdravými jedinci popsán menší objem struktur mediální frontální kůry a funkční změny, zahrnující mediální frontální kůru, mezi které se řadí alterovaná funkční konektivita mezi ventromediální prefronální oblastí a striatem a odlišná amplituda elektrického potenciálu ERN (error-related negativity) jako odpověď na chybový výkon. Předpokládáme, že redukovaná tloušťka vybraných podoblastí mediální frontální kůry, např. ACC (anteriorní cingulární kortex), bude přítomna u nonrespondentů rTMS léčby již před zahájením léčby a nonrespondenti, na rozdíl od respondentů, neprokážou plastické změny ve struktuře mozkové kůry a amplitudové změny ERN po 6- týdenní léčbě, které u respondentů budou přítomny.

Předpokládáme také, že pokles OCD symptomů u respondentů bude souviset s amplitudovým poklesem ERN, procentuálním nárůstem šedé hmoty ve vybraných oblastech mediální frontální kůry a se změnami funkční konektivity.

Co vás nejčastěji zajímá?

Co je to klinická studie?

Klinická studie je forma odborné péče, při které lékaři a psychologové sledují, jak dobře funguje určitý způsob léčby. Má jasně daná pravidla, průběh a důraz na bezpečnost. Výsledky se vědecky zkoumají. Účast je vždy dobrovolná a je možné ji kdykoliv ukončit.

Kdo za tím stojí?

Klinické studie vede tým lékařů, psychologů, sester a dalších odborníků v Národním ústavu duševního zdraví. Každá studie má svého hlavního řešitele, který zodpovídá za její průběh a bezpečnost účastníků. Studie procházejí schválením etické komise a řídí se českými i evropskými pravidly pro klinický výzkum.

Jaký je rozdíl mezi klinickou studií a běžnou léčbou?

Běžná léčba řeší hlavně vaši aktuální situaci. Klinická studie se kromě toho snaží získat spolehlivá data, která pomůžou léčit podobné obtíže i u dalších lidí. Navíc se do klinické studie mohou zapojit jen lidé podle přesně daných podmínek (věk, typ potíží, užívané léky…), aby data byla co nejspolehlivější.

Mám se bát zdravotních rizik či nežádoucích účinků?

Ještě před zapojením do studie od nás dostanete srozumitelné informace o tom, co vás čeká, jaká rizika nebo nežádoucí účinky mohou nastat a jak jim předcházíme. Během celé studie vás budeme pravidelně sledovat a v případě potíží můžete účast kdykoli ukončit. U některých studií navíc nejde o léky, ale například o psychologický trénink, kde jsou zdravotní rizika minimální.

Kdy se můžu zapojit?

Zapojit se můžete kdykoli, pokud právě probíhá studie, která odpovídá vašim obtížím nebo vaší situaci. V přehledu studií vždy najdete, pro koho je studie určena (například pro lidi s depresí, úzkostí, schizofrenií, poruchou paměti nebo pro zdravé dobrovolníky). Stačí, když vás některá studie zaujme – ozvete se nám a společně zjistíme, zda je pro vás vhodná.

Jak se přihlásím?

V přehledu studií si vyberete tu, která se vás týká, a kliknete na možnost kontaktu (formulář, e-mail nebo telefon). Krátce popíšete své obtíže nebo situaci a zanecháte na sebe kontakt. Náš tým se vám ozve, doplní potřebné informace a domluví s vámi další postup.

Jak probíhá výběr účastníků?

Každá studie má přesně daná kritéria – například věk, typ obtíží, užívané léky nebo celkový zdravotní stav. Nejprve proběhne základní „předvýběr“ na základě informací, které nám poskytnete (často po telefonu nebo e-mailem). Pokud se zdá, že by studie pro vás mohla být vhodná, pozveme vás na úvodní vyšetření a rozhovor. Je normální, že ne každý se může studie zúčastnit – nejde o vaši chybu, ale o dané podmínky výzkumu.

Zajímá vás něco, co zde nezaznělo?

Prohlédněte si aktuální studie a vyberte si tu, která odpovídá vaším obtížím. U každé studie najdete kontaktní informace na odborníky, kteří rádi zodpoví všechny vaše otázky.