Studie:

VLTAVA – Zlepšení kognitivních funkcí u pacientů se schizofrenií pomocí stimulace střídavým proudem

Tato studie je určena pacientům se schizofrenií, u kterých se vyskytují projevy poškození kognitivních (mozkových funkcí), například paměti či pozornosti. Mozková stimulace střídavým proudem je neinvazivní, bezpečná metoda, která má za cíl zlepšení těchto funkcí u pacientů se schizofrenií.

Oficiální název studie:

Hodnocení efektu tACS u schizofrenie pomocí pokročilých neurovýpočetních metod (VLTAVA)

Kdo studii provádí:

Národní ústav duševního zdraví

Kde studie probíhá:

Národní ústav duševního zdraví

Topolová 748, Klecany, 250 67 (dobrá dostupnost MHD z Prahy – zastávka Kobylisy)

Kontakt:

Pro další informace nebo přihlášení do studie napište na e-mail:

stimulace@nudz.cz

Výzkumníci s Vámi následně proberou možnosti Vaší účasti.

Kdy se můžete zúčastnit:

  • Věk 18-70 let
  • Máte diagnostikovanou schizofrenii
  • Užíváte stabilně léky, min. po dobu 1 měsíce

Výhody účasti ve studii:

  • Možný ústup negativních kognitivních příznaků schizofrenie, zlepšení kognitivních funkcí (myšlení, paměť, pozornost)
  • Přispění k poznání v oblasti nových diagnostických a léčebných metod pro OCD

Co účast ve studii obnáší:

  • Vyšetření psychiatrem
  • 10 stimulací v průběhu 2 týdnů (pondělí až pátek) v Národním ústavu duševního zdraví – stimulace probíhají ambulantně, není potřeba hospitalizace!

Kompletní informace o klinické studii

Kognitivní postižení je, spolu s pozitivními a negativními příznaky, jednou z hlavních skupin příznaků u pacientů se schizofrenií a vyskytuje se u 80 % schizofrenních pacientů. Zatímco pozitivní a negativní příznaky lze léčit řadou farmak, farmakologická léčba kognitivních příznaků nepřináší dostatečné výsledky. Proto existuje poptávka po jiných metodách a terapeutických přístupech, a také po lepším pochopení základní patologie a mechanismů účinku navrhovaných intervenčních metod.

Jednou z možných intervencí je transkraniální stimulace střídavým proudem (tACS), při níž mezi dvěma nebo více elektrodami, umístěnými na předem definovaných místech na hlavě pacienta, prochází střídavý proud malé intenzity a narušuje endogenní oscilace v mozkových sítích. U schizofrenie byly zjištěny dysfunkce endogenních oscilací, konkrétně snížení pásma theta a gama nebo porucha theta/gama couplingu. TACS by mohla být schopna interferovat s endogenními oscilacemi a tím zlepšit kognitivní poruchu.

V malém počtu studií bylo zjištěno zlepšení po theta tACS. Konkomitantní theta/gama tACS však byla dosud testována pouze u zdravých účastníků s následným zlepšením pracovní paměti. Cílem navrhované klinické dvojitě zaslepené studie je zhodnotit účinek 10 aplikací tACS u pacientů se schizofrenií. Theta/gama tACS bude použita u klinické populace poprvé. Budou hodnoceny změny v kognitivních funkcích, celková závažnost symptomů a neurofyziologické změny (EEG a transkraniální magnetická stimulace). Výsledky těchto metod v korelaci s výsledky kognitivních testů mohou přinést poznatky o patologii kognitivní poruchy u schizofrenie s možným přesahem do dalších onemocnění.

V případě pozitivních výsledků by studie mohla přispět k dalšímu zkoumání a rozvoji tACS jako potenciální terapeutické metody.

Co vás nejčastěji zajímá?

Co je to klinická studie?

Klinická studie je forma odborné péče, při které lékaři a psychologové sledují, jak dobře funguje určitý způsob léčby. Má jasně daná pravidla, průběh a důraz na bezpečnost. Výsledky se vědecky zkoumají. Účast je vždy dobrovolná a je možné ji kdykoliv ukončit.

Kdo za tím stojí?

Klinické studie vede tým lékařů, psychologů, sester a dalších odborníků v Národním ústavu duševního zdraví. Každá studie má svého hlavního řešitele, který zodpovídá za její průběh a bezpečnost účastníků. Studie procházejí schválením etické komise a řídí se českými i evropskými pravidly pro klinický výzkum.

Jaký je rozdíl mezi klinickou studií a běžnou léčbou?

Běžná léčba řeší hlavně vaši aktuální situaci. Klinická studie se kromě toho snaží získat spolehlivá data, která pomůžou léčit podobné obtíže i u dalších lidí. Navíc se do klinické studie mohou zapojit jen lidé podle přesně daných podmínek (věk, typ potíží, užívané léky…), aby data byla co nejspolehlivější.

Mám se bát zdravotních rizik či nežádoucích účinků?

Ještě před zapojením do studie od nás dostanete srozumitelné informace o tom, co vás čeká, jaká rizika nebo nežádoucí účinky mohou nastat a jak jim předcházíme. Během celé studie vás budeme pravidelně sledovat a v případě potíží můžete účast kdykoli ukončit. U některých studií navíc nejde o léky, ale například o psychologický trénink, kde jsou zdravotní rizika minimální.

Kdy se můžu zapojit?

Zapojit se můžete kdykoli, pokud právě probíhá studie, která odpovídá vašim obtížím nebo vaší situaci. V přehledu studií vždy najdete, pro koho je studie určena (například pro lidi s depresí, úzkostí, schizofrenií, poruchou paměti nebo pro zdravé dobrovolníky). Stačí, když vás některá studie zaujme – ozvete se nám a společně zjistíme, zda je pro vás vhodná.

Jak se přihlásím?

V přehledu studií si vyberete tu, která se vás týká, a kliknete na možnost kontaktu (formulář, e-mail nebo telefon). Krátce popíšete své obtíže nebo situaci a zanecháte na sebe kontakt. Náš tým se vám ozve, doplní potřebné informace a domluví s vámi další postup.

Jak probíhá výběr účastníků?

Každá studie má přesně daná kritéria – například věk, typ obtíží, užívané léky nebo celkový zdravotní stav. Nejprve proběhne základní „předvýběr“ na základě informací, které nám poskytnete (často po telefonu nebo e-mailem). Pokud se zdá, že by studie pro vás mohla být vhodná, pozveme vás na úvodní vyšetření a rozhovor. Je normální, že ne každý se může studie zúčastnit – nejde o vaši chybu, ale o dané podmínky výzkumu.

Zajímá vás něco, co zde nezaznělo?

Prohlédněte si aktuální studie a vyberte si tu, která odpovídá vaším obtížím. U každé studie najdete kontaktní informace na odborníky, kteří rádi zodpoví všechny vaše otázky.